Privátní bankovnictví: V příštích letech svedou domácí banky boj o bohaté

Privátní bankovnictví: V příštích letech svedou domácí banky boj o bohaté

Chystá se rvačka o „bezprizorní“ miliardy. Českých milionářů, kteří si nechávají spravovat své peníze u nás, není moc. Přesto je na českém trhu ještě zhruba 370 miliard korun, jež zatím nejsou ve správě privátních bankéřů.

Deset až sedmnáct tisíc osob, jejichž majetek určený k investování převyšuje částku 10 milionů korun, to je trh potenciálních klientů bank, jež v Česku nabízejí služby privátního bankovnictví. A podle prognóz jejich počet dále poroste. Nejrychleji rostoucí skupinou přitom nebudou majitelé firem, ale vysoce postavení manažeři. Ročně jich má přibývat až 20 procent.

Taková čísla a fakta přinesla interní analýza ČSOB Management Consulting, zveřejněná na konci ledna. „Podle tohoto rozboru českého trhu je na něm ještě zhruba 370 miliard korun, které nejsou ve správě privátních bankéřů,“ říká Petr Hutla, vrchní ředitel oddělení distribuce v ČSOB. A právě o ty se v příštím období svede bitva.

Auta ani nemovitosti z vás VIP klienta nedělají

Získat co nejvíce z této sumy peněz se u nás snaží především hlavní tuzemské banky, jako jsou ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank. Nováčkem je banka J&T Banka ze skupiny Penta. Z privátních bank se sídlem v zahraničí a s místním zastoupením to jsou například UBS, Lombard Odier Darier Hentsch a Deutsche Bank. Vstoupit na místní trh se také chystá rakouská privátní banka Gutmann. Kromě nich své služby, srovnatelné se službami privátních bank, nabízejí nezávislé poradenské firmy, k nimž patří například Glisco.

Částka, která je propustkou mezi elitu bohatých, s možností využívat služeb privátních bank, je u každé banky v Česku jiná.

„Domácí bankovní trh nezná jasnou definici toho, kdo je vhodný klient. Ve světě platí nepsané pravidlo, že kdo má volný alespoň jeden milion dolarů, patří mezi takzvané high net-worth individuals – a těm jsou služby a produkty privátních bank otevřeny,“ říká Martin Kučera, ředitel Erste Private Banking CZ.

„Další skupinou jsou ultra high net-worth individuals, kam se počítají klienti, kteří disponují minimálně deseti miliony dolarů,“ doplňuje jeho kolega Jiří Zelinka, ředitel úseku Premium centrum v České spořitelně.

V Evropě se můžete běžně v bankách setkat s limitní částkou milion eur, v Česku jsou pak předmětem zájmu i klienti s milionem korun. Například v České spořitelně mají pro takové klienty specifický úsek prémiového bankovnictví. „Podmínkou je trvalý minimální zůstatek milion korun nebo měsíční příjem 100 tisíc korun,“ upřesňuje Jiří Zelinka z České spořitelny.

Co však mají místní i zahraniční prostředí společné, je skutečnost, že do této hodnoty majetku se nepočítá cena nemovitostí, aut a podobných, byť velmi draze pořízených věcí. Důvody k tomu jsou v podstatě dva: jednak se zpravidla nelikvidní majetek dá jen velmi obtížně kvantifikovat, ale především se nedá investovat.

Kolik stojí poplatky za správu, vám nikdo neřekne

Požadavek hotovosti má své opodstatnění. Peníze je nutné kvůli snížení rizika rozložit do více různých investičních produktů. A to něco stojí. Například při investování do fondů je nutné platit vstupní poplatky, a ani správa není zadarmo.

Kolik doopravdy stojí, vám ale nikdo přesně neřekne. Cena je individuální a závisí na charakteru a celkovém objemu spravovaného majetku. V podstatě má však dvě složky: fixní a výkonovou. Fixní odměna by měla pokrýt podíl nákladů správce majetku, výnosová pak zbylé fixní náklady a ještě by měla sloužit jako generátor zisku správce. Například u konzervativních portfolií bývá cena správy stanovena v desetinách procenta z obhospodařovaného majetku. A těch je podle řady privátních bankéřů většina, protože čeští milionáři jsou ve vztahu k penězům převážně velmi konzervativní. Ostatně, to se jim nedávno hodilo, protože díky upřednostňování jistoty fixního výnosu zajištěných investic se jich světová finanční krize nijak zásadně nedotkla.

Univerzální banky tak ve svých odděleních privátního bankovnictví poskytují převážně nejvíce poptávanou správu majetku. Běžné zadání klientů s majetkem kolem 25 milionů korun je už nebohatnout, ale především udržet a neztratit současnou hodnotu majetku. „Další možnosti privátních bank, jako jsou například právní nebo daňové poradenství či ve Švýcarsku běžný family byznys, po nás naši klienti zatím nepožadují. Většinou sami mají svůj vlastní okruh specialistů na tuto problematiku,“ uvádí Martin Kučera z České spořitelny.

Z průzkumu, který HN provedly, vyplývá, že s takovou poptávkou se u nás setkávají spíše právníci. „V poslední době chtějí naši movití klienti poradit v oblasti mezigeneračního transferu kapitálu, tedy v řízeném převodu osobního i podnikatelského majetku na své nástupce,“ říká například advokát Jaroslav Havel, partner advokátní kanceláře Havel & Holásek.

Tráva na sousedově louce je zelenější?

Čeští boháči také nejsou nakloněni ukládání peněz do cizích měn. A to má dopad na možnost privátních bankéřů plně využít škálu finančních nástrojů. „Většina našich klientů bankuje v české koruně, což nás limituje v paletě produktové nabídky,“ konstatuje Kučera. Podle něho je to škoda, protože jen v eurových denominacích je „spousta zajímavých instrumentů, které ale nejsou v české koruně“.

Co klienti v tuzemsku někdy požadují, je porada nebo zprostředkování investování do alternativních investic, jako jsou umělecká díla či dnes již také například vzácná vína. Některé banky – mimo jiné UniCredit Bank – na to reagovaly vytvořením samostatných oddělení Art Bankingu. V poslední době se zájem obrátil i na zlato. „Zprostředkovat klientovi nákup zlaté cihly pro nás není problém,“ říká Martin Kosobud, výkonný ředitel privátního bankovnictví v ČSOB. Jeho výkupem zpět se však nezabývají.

Občas se stává, že ti aktivnější klienti privátního bankovnictví požadují po bance zprostředkování zajímavých investičních příležitostí. „To byl například loňský boom investování do solárních elektráren, kdy nás řada klientů žádala o odbornou asistenci,“ říká Martin Kučera.

Pro český trh je také typické, že klienti bank více důvěřují bankovním domům se sídlem v Česku. „Tuzemské banky mají oproti těm zahraničním ve správě zhruba dvě třetiny majetku. „Vstup nových bank na český trh je navíc v blízké budoucnosti nepravděpodobný, jelikož se teď velké mezinárodní bankovní skupiny zaměřují na Asii, kde bude počet bohatých lidí narůstat nejrychlejším tempem. To je odhadem 38 procent ročně,“ vysvětluje Martin Kosobud z ČSOB. Pro srovnání: pro Severní Ameriku se odhady růstu pohybují kolem 14 procent ročně a pro Evropu jsou to pouhá čtyři procenta.

Jak privátní bankéři, kteří se nyní chystají na lov movité klientely, ubezpečují, je možná lidské domnívat se, že tráva je na sousedově louce zelenější, avšak podle jejich zkušeností není nutné nechávat si spravovat peníze za každou cenu v cizině. Z porovnání nabídky služeb lokálních a zahraničních bank, jež privátní bankovnictví nabízejí, se totiž ukazuje, že všichni používají stejné nástroje, analýzy, postupy a principy pro investiční bankovnictví. Mezi správou majetku domácí či zahraničí bankou tak formálně žádné zásadní rozdíly nejsou. Nezanedbatelným faktem také může být překvapivě jazyková bariéra, obzvláště starších klientů, kteří dokázali zbohatnout, ale často kvůli tomu nestihli dostat angličtinu pod kůži.

"Další možnosti privátních bank, jako jsou právní nebo daňové poradenství či ve Švýcarsku běžný family byznys, po nás klienti zatím nepožadují." Martin Kučera, ředitel Erste Private Banking CZ.

Zdroj: ihned.cz

Diskuse